1. Výraz diamant pochází ze starořeckého slova adamantis, což znamená „nezničitelný“. Lidé v minulosti věřili, že mají tyhle kameny další výjimečné vlastnosti, třeba že umějí léčit nebo přičarovat lásku.
2. Diamant je vlastně forma uhlíku, paradoxně nejčastějšího přírodního prvku. Je vzácný, protože vznikal krystalizací za obrovského tlaku a teplot v hloubce 100–200 km pod povrchem země. Jde o nejtvrdší materiál na světě, diamanty byly díky své pevnosti vyneseny vulkanickými horninami až k zemskému povrchu. Mezi nejvzácnější patří modře zbarvené diamanty. Na jeden kousek téhle barvy připadne až sto tisíc jinak zabarvených!
3. Obchod s diamanty začal v Evropě vzkvétat ve 13. století, legenda ovšem praví, že je sem přivezl už Alexandr Veliký ve 4. století př. n. l. První významná naleziště se nacházela v Indii nebo na Borneu, zato v Čechách se dodnes našly jen dva větší kusy. V 15. století se šperky z diamantů honosila třeba Agne`s Sorel, milenka francouzského krále Karla VII. Mnohem později si drahé ozdoby oblíbila i slavná rakouská císařovna Sissi, která si vplétala do vlasů diamantové hvězdy.
4. Největší naleziště diamantů najdete momentálně v Rusku, Jižní Africe, Kanadě, Austrálii, Namibii a Botswaně. Slavnou diamantovou horečku v Jižní Africe odstartoval roku 1869 diamant, který našel místní pastevec. Ten vzácný kámen posléze vyměnil za 500 ovcí, 10 volů a jednoho koně.
5. Cena diamantu se posuzuje podle čtyř kritérií – váhy, čistoty, barvy nebo brusu. A zatímco jednotka karát u zlata označuje jeho poměrnou část, která je obsažena ve slitině, u drahých kamenů představuje karát váhovou jednotku. Diamant o váze 2 až 3 g může mít dokonce stejnou hodnotu jako 100 kg zlata. Pro představu – broušený diamant za milion váží jen 0,5 až 0,6 gramu.
