23. června 2016
Krajkové, vykrojené, bavlněné. Vybíráte kalhotky podle nálady? Jenže Romana Schützová ví, že „slušné“ ženy kdysi chodily naostro!
1 / 2

1. První písemné zmínky o spodním prádle pocházejí z vrcholného středověku – ženy tehdy nosily během menstruace pásky či šátky protažené mezi nohama a ovázané kolem beder. Po zbytek cyklu pak oblékaly plátěnou úzkou spodní košili. Muži zase natahovali krátké spodní kalhoty.

2. Přitom historické prameny uvádějí, že se v 16. století objevovaly kalhotky s dlouhými nohavičkami z hedvábí, lnu nebo sametu. Milovala je třeba francouzská královna Kateřina Medicejská.

3. Ovšem ještě v polovině 18. století navlékala kalhotky jen 4 % urozených dam a zhruba 1 % služebných. Šlo totiž o doplněk pro prostitutky nebo komediantky – cudné ženy chodily naostro. Na seznam „slušných“ kousků se dostaly kalhotky až v 2. polovině 19. století, přičemž o několik desetiletí později frčely nabírané bombarďáky sahající do půli stehen nebo ke kolenům.

4. Lucy Duff-Gordon, módní návrhářka, představila v roce 1897 v Londýně vlastní kolekci spodního prádla a způsobila poprask. Díky ní tehdejší ženy dostaly nejen foremnější kalhotky, ale taky šanci ukázat nohy. Prádlo se tehdy šilo doma nebo na zakázku v módních salonech. Po 2. světové válce začaly kalhotky vyrábět textilní závody v obřích
sériích, a klientky tak mohly vybírat z nových tvarů, barev i vzorů. Materiál? Satén, krajka a hedvábí.

5. V roce 1968 si britská královna Alžběta II. zapomněla v letadle dvoje kalhotky. Prádlo s monogramem a zapínáním na knoflíčky s nohavičkami lemovanými krajkou se tak dostalo do sbírky Josepha de Bicske Dobronyie. A když v roce 2010 zemřel, trofeje putovaly do aukce. Vydražily se za celých 9000 dolarů!

1 / 2