Před osmnácti měsíci jsem uběhla maraton – svým šnečím tempem bez šance na jakékoli přední umístění, ale přece. Co se týká cvičení jako takového, nejsem žádný maniak – občas zajdu na pilates nebo jógu, dvakrát týdně do fitka, sem tam si vyběhnu do Stromovky... Na posledním fashion weeku v New Yorku jsem si postěžovala své americké kamarádce, též beauty novinářce, že už se bohužel nevejdu do toho božího vypasovaného overalu Gucci, který loni tak obdivovala: „Trochu cvičím, nepřejídám se, ale nehubnu. Po pětatřicítce je to spalování asi fakt už jiný...“
Erika je blázen do fitness a vždycky je o krok napřed. „Jak se hýbeš, co cvičíš? Popiš mi to...“ Vyzvala mě a sjela moje tělo svým orlím pohledem. Když jsem jí v kostce popsala své pohybové zvyky, zakroutila hlavou. „Zítra tě vezmu do Orangetheory. Co tě nezabije, to tě posílí!“
Jestli se aspoň trochu pohybujete v prostřední fitness, možná jste už slyšeli pojem HIIT, High Intensity Interval Training. Prý budoucnost fitness. Spálí se mnohem víc kalorií než běháním nebo pomalým tréninkem. Erika mi převyprávěla i výsledky nejrůznějších studií, které prokázaly, že se pomocí HIIT dobře spalují i tuky uložené v problematických partiích. Prý je tenhle přístup i skvělou prevencí před infarktem (pokud ho tedy neutrpíte už během cvičení, chtělo se mi sarkasticky namítnout, když bylo po všem).
A velmi lákavý je u HIIT jeho „gaučový efekt“ - už při samotném cvičení vydáte dost kalorií plus vaše tělo pálí tuky dál, i když vy pak třeba sedíte na kanapíčku a chytáte lelky (pokud během lekce vypotíte takových 500 kalorií, dalších 75 si jich tělo vezme ještě při relaxu, aniž hnete prstem). Metabolismus se díky vysoké pohybové intenzitě zrychlí...