19. listopadu 2014
Už jste někdy nad depresemi přemýšlela genderově? Zdá se, že v porovnání s mužskou krizí středního věku mají ženy mezníků mnohem víc.
1 / 2

Vstát o půlhodiny dříve než zbytek rodiny. Nachystat snídani, oblečení, nezbytnosti na celý den. Odvést děti do školy, dorazit do práce, vyzvednout potomky z kroužků, vrátit se domů, uvařit večeři, uložit rodinu, sebe… a další den zase. Všední dny většiny žen.

Není se tedy proč divit, že jsme my ženy podle odborníků náchylnější k depresím více než muži. Velkou roli v tom, jak psychicky jsme odolné, hrají nejen geny, ale také výchova. Byli rodiče ochranáři, nebo generálové? I zdánlivé drobnosti mohou mít vliv na to, jak zvládáme tlak dnešní doby a zda se v dospělosti dostaneme do rukou psychologů.

V životě ženy existuje však několik důležitých etap, kdy máme k depresím o krůček blíže. Obvykle v tom hrají zásadní roli hormony. Často se u žen totiž objevují potíže s psychikou v souvislosti s menstruací, těhotenstvím či porodem a v druhé polovině života také s menopauzou.

V případě PMS se odborníci dělí na dva tábory. Zatímco jedni tvrdí, že na vině je změna hladiny progesteronu, druzí sázejí na obavy z příchodu menstruace či z jejího vynechání. Pokud premenstruační syndrom přeroste únosnou mez, což znamená, že ženu paralyzuje v každodenním fungování, je vhodné vyhledat lékaře. Gynekologové obvykle doporučí hormonální terapii. V krajním případě může psychiatr předepsat antidepresiva.

1 / 2