5. září 2014
Silnější žena rovná se lenoch, ta hubená je namyšlená mrcha! Proč si tolik lidí myslí, že pozná člověka podle jeho tělesných proporcí?
1 / 2

Sedmatřicetiletá Sára měří 168 centimetrů a váží 89 kilo. Ano, není zrovna hubená. Nikdy nebyla. Od malička ví o předsudcích, které lidi často mívají o druhých na základě toho, jak vypadá jejích tělo.

„Začalo to už ve školce. Byla jsem ten typ baculaté holčičky. Když se hrála na táboře vybíjená, každý kapitán si dal zpočátku záležet, aby si mě nevybral. Bál se mé pomalosti. Jenže pak se ukázalo, že jsem z družstva nejrychlejší a že mám největší páru… Dodnes vidím, že hodně lidí předpokládá, že plná postava rovná se líná, nesamostatná a neakční povaha… Už od sedmadvaceti pracuju jako úspěšná bankéřka, do té doby jsem vystudovala dvě vysoké a jsem schopná pracovat i šestnáct hodin denně. Když mě naše pobočka banky doporučila do Londýna na post vedoucí jistého bankovního projektu, po pohovoru se šéfem jsem se mailem dozvěděla, že to místo dostal někdo jiný. Což by bylo ok, kdyby se jednalo o někoho, kdo má větší schopnosti nebo zkušenosti. Dostala ho však žena, která neměla ani jedno. Jen byla štíhlá a atraktivního vzhledu. Ředitel prý na poradě veřejně vyslovil názor, že lidé s postavou jako já nebývají příliš výkonní a že má také obavy, jak bych působila na okolí….“

Obraz smýšlení
Soudy okolí na základě své postavy sklízí i třicetiletá Pavla, která pracuje už skoro sedm let jako dobrovolnice pro Člověka v tísni. V rámci charitativních projektů procestovala mnoho zemí třetího světa. Má opačný „problém“ než Sára. „Měřím 175 sm, a vážím 54 kilo. Jím normálně, ale mám už takový metabolismus. Často se mi stává, že mě lidé na první pohled zaškatulkují jako protivnou mrchu, tu, která chce všechny ovládat, je chladná a neumí být něžná a pečující. Na základě toho, jak vypadám, předpokládají, že budu dynamická, rázná a ambiciózní, ale já jsem klidná, mírná a spíš pomalá…“

1 / 2