23. srpna 2014
Dusíte se vzteky, ale nedokážete vyjádřit, co cítíte? Jste dojatá a rozněžnělá k slzám, ale nahlas řeknete jen Hmm?
1 / 3

Pak patříte k lidem, kteří se s vlastními emocemi cítí nepohodlně. A nebo jste jen neměla příležitost naučit se zacházet s nimi efektivně, takže se raději uchylujete k jejich potlačování či uzavírání. Blokujete je pomocí rozumu, jídlem, nebo naopak hladovkou, prášky, alkoholem, cigaretami nebo jinými obsesemi a „zábavičkami“, abyste se nemusela svými vnitřními prožitky zabývat.

Jenže nejen vás občas emoce převezou a zcela nekontrolovaně vybublají ven k hrůze všech zúčastněných. Nemůžeme asi plně kontrolovat to, co nás v životě potká. Nicméně se můžeme naučit, jak na události reagovat, abychom neranili naše nitro ani naše okolí. Můžeme se naučit chtít vidět pravdu a pracovat s ní. Můžeme se naučit vyvozovat a unést pravdivé závěry a interpretovat naše životní situace s úctou k druhým, ale i k nám samotným.

Co se snese v lese, nesnese se na plese
Vyjadřování emocí je mostem mezi naší vnitřní zkušeností a světem tam venku. Je důležité, aby každý most měl kvalitní základy a nebyl postaven jen tak halabala. Po objevení psychoanalýzy zažíval psychoterapeutický svět opojení vyjadřováním a expresivností. Po dlouhém období společenského potlačování, tabuizování a odsuzování přirozených lidských procesů se naše podvědomí chopilo příležitosti a rozhodlo se divoce vybujet na povrch.

Dnešní pohled většiny psychoterapeutů je již o něco střízlivější. Nejde o to emoce prostě jen vyjadřovat, ale vyjadřovat je vhodně. To znamená, že jejich projevení vaši situaci zlepší, ne zhorší. Seřvete-li kolegyni na tři doby, jistě jste svému uvolnění emocí učinila zadost, ale kolegyně už vám asi nikdy s ničím nepomůže… Co, jak a kdy vyjádřit se neřídí žádnými všeobecně platnými pravidly. Vyžaduje se od nás neustálá citlivost k situaci, protože to, co je na místě s vaší matkou, nemusí být na místě s generální ředitelkou vaší firmy.

A svou roli hraje i povaha zúčastněných. Některé páry na sebe dokáží dvě hodiny hulákat ta nejhorší slova a pak se vyklidnění a spokojení obejmout. Jiné páry by se při podobném projevu musely na dva týdny stáhnout do karantény a odděleně se vzpamatovávat z nervového otřesu.

1 / 3