21. srpna 2014
Genetičtí inženýři a ochránci životního prostředí spolu vedou pomyslnou „válku“. Jedni chtějí měnit, druzí zachovávat.
1 / 4

Neškodí, křičí první. Žádná vědecká studie podle nich totiž zatím neprokázala, že by geneticky modifikované potraviny měly jakýkoli negativní vliv na člověka. Kdyby ano, vůbec by se na trhu nesměly objevovat. Všechny potraviny musí splňovat normy, limity, předpisy.

Nesmysl, oponují druzí. Žádná vědecká studie neprokázala, že by geneticky modifikované potraviny negativní vliv na lidský organismus neměly. Naopak se objevují studie, které před nimi varují. Německý vědec Doerfler kupříkladu zjistil, že jestliže myš sní virus, kousky jeho genů se stanou součástí genů myši. Vědci se sice shodují na tom, že proniknutí cizího genu do lidských buněk je velmi nepravděpodobné, protože lidský organismus má proti cizím genům přirozené bariéry, ale zároveň se nemohou zaručit, že se tak nikdy nestane.

Další věcí je, že škodlivé účinky geneticky modifikovaných potravin se nemusí projevit okamžitě. V minulosti už jsme byli mnohokrát ubezpečováni, že ta která látka vůbec neškodí, ale modernější technika a také modernější vědecké přístupy prokázaly opak. Kdo tedy ví, co bude s geneticky modifikovanými potravinami za deset dvacet let. Jak „změní“ naše těla?

Možnost volby
V genech je uložena informace o stavbě každého živého organismu a jeho fungování. V přírodě se kříží, tedy kombinují, pouze geny blízce příbuzných druhů nebo jedinců v rámci stejného druhu. Genetické inženýrství však umožňuje přenášet geny i mezi úplně odlišnými druhy a měnit tak živé organismy způsobem, který by v přírodě nebyl možný. Vědci například vkládají do DNA rajčat geny z bakterie, do jahod geny z ryby a do ovoce geny lidské. Takto vznikají geneticky modifikované organismy, které bývají označovány zkratkou GMO. Průzkumy ukázaly, že spotřebitelé na celém světě se ke geneticky modifikovaným potravinám staví spíše s nedůvěrou.

V zemích Evropské unie podle průzkumů nechce sedmdesát procent spotřebitelů GMO ve svém jídle a devadesát procent trvá na možnosti si vybrat, zda bude jíst geneticky modifikované potraviny, či nikoli. Podle ochránců životního prostředí v čele s organizací Greenpeace, která vede proti GMO dlouhodobě kampaň, v současné době nemůže nikdo s jistotou říci, zda jsou tyto potraviny bezpečné, či nikoli. K tomu se navíc přidává fakt, že se vzhledem k rychle rostoucímu počtu lidí na celém světě zvyšuje poptávka po potravinách. A právě aby ji bylo možno uspokojit, snaží se vědci zlepšit způsoby pěstování některých rostlin, zefektivnit způsoby jejich zpracování a prodlužování skladovatelnosti. A právě zmiňované genetické inženýrství představuje jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout.

1 / 4