31. července 2014
Pro tuhle nádhernou ženu a úspěšnou herečku byl život často utrpení. Její drásavé tajemství odhalila Romana Schützová.

Na sklonku roku 1938 je rozsáhlou scénou požáru Atlanty zahájeno natáčení velkofilmu Jih proti Severu, milostného příběhu Scarlett O’Hara a Rhetta Butlera, odehrávajícího se v letech občanské války a po ní. Na plac se přijde podívat i pětadvacetiletá britská herečka Vivien Leigh. Ví totiž, že hlavní ženská postava ještě není obsazena. „Dívka, kterou vyberu, musí být posedlá ďáblem a nabitá elektřinou!“ rozhlásil producent David O. Selznick. Konkurzu se zúčastnily nejslavnější herečky, ale žádná z nich mu nevyhovovala. Ale když se producent seznámí s Vivien osobně, hned ji pozve na filmovou zkoušku a už 13. ledna 1939 oznámí její obsazení do role Scarlett. I díky ní se stane Jih proti Severu nejslavnějším americkým filmem v celé filmové historii. Vivien za svou Scarlett získá nejen Cenu newyorských kritiků, ale i Oscara!

Pár oživlých mrtvol
Vivien Leigh se narodila v Britské Indii, v bengálském Dárdžilingu. Poprvé se objevila na jevišti už ve třech letech. Bylo jí sedm, když se spolu s rodiči vrátila do Anglie a nastoupila do klášterní školy. V sedmnácti odjela na roční cestu po Evropě a po návratu do Londýna se zapsala na Royal Academy of Dramatic Art. V lednu 1932 potkala devatenáctiletá Vivien o třináct let staršího právníka Herberta Leigha Holmana. 20. prosince 1932 se vzali a v říjnu následujícího roku se jí narodila dcera Suzanne. V jednadvaceti si zahrála poprvé ve filmu a kritiky nadchla i svým divadelním debutem. Pak se zamilovala do herce Laurence Oliviera. Odjeli společně do Dánska, kde hráli na hradě Kronborg v Shakespearově Hamletovi.

„Tehdy jsem se poprvé setkal s Vivieniným podivným chováním. Měla jít na scénu, když se její nálada najednou prudce změnila. Z ničeho nic na mě začala křičet, najednou ztichla a šla na jeviště. Vše zahrála bez chybičky a posléze si na podivnou epizodu vůbec nevzpomínala,“ napsal Olivier ve svých pamětech. „Narodila jsem se ve znamení Štíra a ti se sami požírají a spalují. Já se zmítám mezi radostí a trápením. Říkám, co si myslím, nepředstírám a jsem připravena nést následky,“ svěřila se tajemně kráska, která okouzlovala velkýma zelenýma očima a čarovným úsměvem. V únoru 1940 se Vivien rozvedla a souhlasila, že manžel dostane do péče sedmiletou dceru Suzanne.

O pět měsíců později se provdala za Laurence. Stali se zlatým párem, publikum je milovalo. V roce 1943 Vivien vyrazila na vyčerpávající turné po severní Africe, kde hrála pro vojáky. Brzy ji však sklátily vysoká horečka a neustávající záchvaty kašle. Vrátila se do Anglie, kde vyšetření odhalila tuberkulózní skvrnu na levé plíci. Bojovala s nespavostí. Záchvaty deprese se u ní střídaly s hysterickými výbuchy. V afektu byla schopná čehokoli, opíjela se, trhala ze sebe šaty na veřejnosti, vykřikovala oplzlosti, spala s cizími muži. Když záchvat odezněl, nic si nepamatovala. Vivien bylo jednatřicet, když během natáčení filmu Caesar a Kleopatra zjistila, že je těhotná. Potrat ji však uvrhl do hluboké deprese. V roce 1947 byl Laurence Olivier povýšen do šlechtického stavu a z Vivien se stala lady Olivier. O rok později společně vyrazili na půlroční divadelní turné do Austrálie a na Nový Zéland. Členové souboru ale museli přihlížet jejich častým hádkám, dokonce i rvačce. Ke konci byli oba vyčerpaní. Laurence tehdy řekl novinářům: „Možná to tak nevypadá, ale máte před sebou pár oživlých mrtvol.“