2. dubna 2014
Asi dvě třetiny všech nemocí na světě patří mezi chronická onemocnění a lékaři, na které jinak plně spoléháme, si s nimi nevědí rady. Co když je za vším jenom naše hlava?
1 / 2

Hlava a nebo záda dnes bolí všechny bez výjimky. A všichni také na tyto neduhy používají stejné zbraně: prášky. Příčina této novodobé epidemie mívá většinou podobnou tvář. V práci celý den sedíme na židli a koukáme do počítače, nehýbeme se, máme povolené svaly… V podstatě je to jen anatomie. Proč se ale záda ozvou vždy ve chvíli, kdy se neshodneme s partnerem nebo nám onemocní rodiče?

Co umí strach
Moje kamarádka Petra je dokonalým příkladem toho, jak se na nás může podepsat náš životní styl. Jednou v noci ji vzbudila úporná bolest břicha a zad, potřebovala si nutně dojít na malou, ale kvůli pálení to jednoduše nešlo. Noc strávila se slzami v očích v péči spolubydlícího, který jí fénem zahříval záda a hledal nejbližší pohotovost. Problémy se ale moc nezlepšily ani po návštěvě lékaře, hromadě tablet proti bolesti a silných antibiotikách.

Trochu jasněji bylo až ve chvíli, kdy se jí lékař zeptal, co si v uplynulých týdnech prožila. Tehdy se Petra rozpovídala o tom, jak končí vysokou, rozešla se s přítelem, její babičce zjistili Alzheimera, v práci povýšila a musí pracovat dvanáct hodin denně a pak ještě z domova… Petra si konečně uvědomila, že se musí dát do pořádku především psychicky a že celodenní pracovní zápřah jí spokojenost a štěstí rozhodně nezaručí. Když si všechno tohle postupně srovnala v hlavě, dala se dohromady, a úspěšně tak i položila základ k tomu, aby si dokázala udržovat vnitřní rovnováhu také do budoucna.

1 / 2