21. března 2014
 | 
Foto: Shutterstock
Zatímco klasická medicína se obvykle soustředí pouze na konkrétní problém, homeopatie vnímá člověka jako celistvou bytost.
1 / 2

Znáte to jistě i vy. Bolí vás hlava, otevřete šuplík a sáhnete po růžové pilulce. Během několika minut máte klid. Klasická západní medicína se zaměřuje především na konkrétní cíl. Na základě jasných důkazů stanovit diagnózu a utlumit bolest hlavy, zklidnit žaludek, snížit tlak… Nejlépe pomocí tablet. „Alternativní léčba“ není v lékařských kruzích příliš oblíbeným slovním spojením. Takže si dál po svém léčí pouze postižený orgán a zapomíná (nebo chce zapomenout) na ono pověstné „všechno souvisí se vším.“

Léčení podobného podobným
Vnímání člověka jako celku zůstává věrná alternativní medicína. Homeopatie, za níž někteří skeptici vidí pouze obyčejné cukrové kuličky, je pro jiné cesta k uzdravení. Moderní homeopatie se zrodila v hlavě německého lékaře Samuela Hahnemanna v knize Prostředek racionální léčby, jež vyšla roku 1810 v Lipsku a odvolávala se na tradice antického řeckého lékařství, středověké alchymie a evropské herbalistické tradice.

Zásadní bylo Hahnemannovo zjištění, že látka, která je schopná u zdravého člověka vyvolat určité symptomy, dokáže ve své homeopatické podobě vyléčit nemocného se stejnými příznaky aneb bodne-li vás včela, ucítíte bolest, kůže zarudne a místo oteče. Ideální je studený obklad. Stejně jako bodnutí včely se projevuje pásový opar: bolest, zarudnutí a postupné napuchnutí. S využitím homeopatického přístupu tedy zabírá homeopatikum Apis připravené ze včelího jedu.

Pro informaci
To, že má homeopatie své místo mezi léčebnými přístupy, dokazuje fakt, že je v řadě států nejrozšířenějším oborem takzvané ‚alternativní‘ medicíny. Velmi oblíbená je například ve Francii, Velké Británii a Spojených státech. Naopak v Česku byla až do roku 1989 homeopatická léčba zakázána. Jejím cílem není vyléčit pouze nemocný orgán, ale odstranit příčinu. Homeopatie za dvě století své existence nabrala několik dalších směrů a podob. Nejblíže se klasické medicíně přiblížila tzv. Francouzská škola, která upozaďuje člověka jako celek a snaží se léčit konkrétní zdravotní problémy.

Homeopatika jsou k dostání ve formě cukrových kuliček, granulí, tablet, lihových kapek, mastí, gelů i čípků. Zatímco klasická homeopatie dává přednost jednosložkovým preparátům, takzvaná klinická homeopatie pracuje s vícesložkovými homeopatiky. Číslo následující za názvem homeopatika pak uvádí takzvanou potenci léku. Zjednodušeně: čím je číslo vyšší, tím déle homeopatikum působí. Písmena D, C, CH a LM označují způsob ředění použitý během přípravy homeopatika.

Předávkovaní skeptici
Nejrůznějšími výzkumy se snaží odpůrci homeopatie již léta dokázat, že jde pouze o tzv. placebo efekt. Vědci údajně nenašli v homeopatikách žádnou jinou látku než cukr. Tuto alternativní metodu si vzal v Česku na přetřes také klub skeptiků Sisyfos. Na důkaz toho, že jde o „pouhé“ šarlatánství, se jeho členové veřejně předávkovali stovkami kuliček homeopatik. Ostatně veřejný manifest se konal začátkem února po celém světě a zapojili se do něj tisíce lidí.

Na druhé straně – zástup „uzdravených“ je nezanedbatelný. Homeopatika užívají miliony lidí a pokud by šlo pouze o placebo efekt, nepomáhala by nejspíš ani malým dětem či zvířatům, kteří nemají o rozdílu mezi polykáním klasických medikamentů a „cukrových kuliček“ žádné ponětí.

1 / 2