27. ledna 2014
Jedni nejedí maso, protože se jim příčí zabíjení zvířat, jiní se domnívají, že se díky tomu budou cítit lépe. To milovníci šťavnatých steaků by si svou pochoutku nedali vzít ani za nic. Existuje u jídla vůbec nějaké ‚správně‘ a ‚špatně‘?
1 / 2

Proti gustu žádný dišputát, říká se. Nemělo by proto smysl dohadovat se, proč jednomu chutná něco, z čeho se druhému naopak dělá nevolno. Jídlo jako takové už je ovšem jiná kapitola. Vezměme si například psy. Zatímco v naší civilizaci jsou rozmazlovanými domácími mazlíčky, v Asii vám je klidně naservírují na talíř. Proč to tak je? Americká psycholožka Melanie Joy ve své knize Proč milujeme psy, jíme prasata a oblékáme si krávy píše o takzvaném karnismu – víře, která nám vštěpuje, abychom jedli jen určité druhy zvířat a jiné naopak nechali klidně žít. Jak to ale s masem doopravdy je? Je pro nás skutečně tak důležité?

Vždyť dřív si ho lidé mohli dopřát jen o svátcích nebo když byla zrovna zabíjačka. Jinak si museli vystačit s chlebem, mlékem a zeleninou, kterou si sami vypěstovali. A neměli pocit, že jim něco chybí. Dnes si však dáváme maso i několikrát denně. Jsou ale vegetariáni zdravější? Podle mnoha studií tomu tak skutečně je. Souvisí to ale spíš s tím, že o sebe celkově víc dbají. Většinou také častěji sportují. Stejně tak, jako se stravování a odmítání masa stávají stále častějšími společenskými tématy, přiostřují se i diskuze s ním spojené. Jedni si připadají manipulovaní masnou lobby, druzí zase jako oběť ekoteroristů. Je tedy na místě předložit pár faktů.

Kdy a proč jsme začali jíst sýry?
Odborníci předpokládají, že už zhruba před 11 tisíci lety vyvinuli lidé na Středním východě metodu, jak fermentovat mléko, a vytvořit tak stravitelnější sýr nebo jogurt. Tím se z lovců a sběračů stali pastýři, kteří chovají zvířata, aby měli co jíst. Čerstvé kravské nebo ovčí mléko pít nemohli, měli po něm zažívací potíže, většina totiž trpěla laktózovou intolerancí. V průběhu tisíciletí se ale geny lidí začaly měnit a díky tomu bylo už asi před sedmi a půl tisíci lety lidské tělo schopné laktózu trávit. Rolníci, kteří díky těmto změnám mohli pít mléko bez problémů, byli ve výhodě, při špatné sklizni měli výživnou alternativu.

1 / 2