Najednou se to, co bylo dlouhá léta naší přítěží, stává velmi výhodným „materiálem krásy“. Tuková tkáň je totiž snadno dostupná, cenově výhodná a pro náš organismus představuje velmi malou zátěž. Když k tomu připočtete přirozený a relativně trvalý pooperační efekt, je načase, abyste svůj názor na tuk změnila...
Od obličeje po zadek
Když jsme se zeptali na klinice plastické chirurgie Perfect Clinic, zjistili jsme, že tamní lékaři loni použili tukové výplně více než čtyřikrát častěji než v předchozím roce, ať už se jedná o výplně v obličeji, zvětšování prsou nebo modelace hýždí. „Tuk doplnil a v některých případech zcela nahradil některé výplňové materiály, ponejvíce obličejové, a je cenově příznivější,“ říká plastický chirurg Lukáš Frajer. Podle vedoucího lékaře Perfect Clinic Romana Kufy se nejčastěji přenáší tento tělu vlastní materiál tam, kde je třeba doplnit objem nebo konturovat nějakou asymetrickou oblast. „V dnešní době se tuk stále více uplatňuje v možnostech anti-aging medicíny pro rejuvenaci pleti, ale čím dál častěji se transfery tuku také využívají v plastice pro augmentace a kombinují se s chirurgickými zákroky, jako jsou facelifting nebo operace víček.“
Tajemství tukových buněk
Pro využití v plastické chirurgii objevili lékaři tuk na začátku minulého století, ale pracovat s ním jako s biologicky aktivním a životaschopným materiálem se naučili až nedávno. Zatímco silná tuková tkáň jako celek se velmi špatně hojí a obtížně uzdravuje, samostatná tuková buňka se chová zcela odlišně. „Pokud vyjmeme tukovou buňku samu o sobě, má vhodné vlastnosti k přenosu do jiných partií těla, není biologicky nijak náročná a dá se s ní dobře pracovat. Ideální je proto každou buňku separovat a následně aplikovat mezi ostatní, aby měla možnost uchytit se, tedy napojit se na stávající cévní zásobení,“ popisuje Lukáš Frajer s tím, že neuchycené buňky tělo vstřebá.