1. První plastiku prsou provedl v roce 1895 německý lékař českého(!) původu Vincenz Czerny. V Heidelbergu operoval zpěvačku, která měla každé ňadro jiné. Doktor jí „implantát“ vymodeloval z tukového nádoru, který jí rostl na zádech.
2. Na začátku 20. století se k „vycpání“ zkoušely použít guma, vosk, slonovina, hovězí chrupavka nebo skleněné kuličky. Nejvíc se osvědčila metoda s lidským tukem, jenže ten se časem vstřebal a prsa podivně trčela. Před silikonem (syntetický materiál, jehož kostru tvoří atomy křemíku a kyslíku) se experimentovalo také s PVC, nylonem nebo teflonem.
3. Zvětšování prsou silikonovými injekcemi frčelo převážně za druhé světové války – v Japonsku mezi prostitutkami. Chtěly být sexy pro americké vojáky. Vstříknutý silikon ale vyvolával urputné bolesti a zdravotní komplikace.
4. První aplikaci tekutého silikonu, uzavřeného do pevného obalu, provedli Frank Gerow a Thomas Cronin z houstonské nemocnice, a to na fence jménem Esmeralda. S implantáty vydržela týdny, aniž se u ní projevila alergická reakce. V roce 1962 k lékařům přišla třicetiletá Timmie Jean Lindsey, která chtěla odstranit tetování. A dostala nabídku – když si nechá voperovat implantáty, malování na kůži jí vyzmizíkují zdarma. Timmie kývla, ale přidala: „Sice jsem měla prsa po šesti dětech trochu povislá, ale víc mě trápily odstávající uši. Nechám si tedy udělat prsa, když mi k tomu upraví uši.“ Její poprsí se tak zvětšilo z velikosti B na C!
5. Přestože se implantáty v dalších letech zdokonalily, sem tam praskly a svým nositelkám způsobily bolesti, migrény či poruchy imunitního systému. Výrobci museli přiznat, že jejich „vycpávky“ mohou vyvolávat zdravotní komplikace. Následoval obří soudní spor, po němž asi 150 tisícům pacientek vyplatili odškodné – 4,5 miliardy dolarů!
