Prý existuje NĚCO, co je někdy silnější než genetické nastavení. Mnozí léčitelé mají jasno v tom, co to je. Myšlenky, které si v sobě pěstujeme podobně jako stromy na vlastní vnitřní zahradě. A podobně jako stromy nosí své plody. S těmi pak musíme žít.
Ne pozitivní, pravdivé
Všichni jsme zažili prostou pravdu, kterou vědci až nyní sáhodlouze dokazují: nejlépe se cítíme, když jsme zamilovaní. Nemoci, které se táhly, se náhle zázračně vyléčí, svět nám připadá skvělý. Myslíme na samé hezké věci, připadá nám samozřejmé, že zázraky se dějí. Tento článek však neprosazuje tzv. pozitivní myšlení, kdy se snažíte být zamilovaná, i když nejste. Mluví o myšlení pravdivém a o tom, že pravdivý pohled na to, co se ve vás děje, je mnohem léčivější než jen pozitivní myšlení, které je stejně vždy ve finále odsouzeno k nezdaru, protože některá událost prostě bude silnější než síla vaší mysli. To, co se vám honí hlavou a následně srdcem, má totální dopad na to, v jakém stavu je vaše tělo. Funguje to samozřejmě i obráceně: to, zda jste fyzicky zdravá a emočně v pohodě, rozhoduje o tom, na co budete myslet. Průzkumy ukazují, že když jsme ve stresu, je proces léčení a obnovy těla zpomalen až o čtyřicet procent! Kdybyste si mohla vybrat, zda se budete cítit úplně báječně, nebo jen napůl dobře, co byste si vybrala? A co si vybíráte?
Emoční epidemie
Zkoušela jste někdy pozorovat své skutečné myšlenky? Dovedete si představit, že by vaše nitro bylo napojené do rozhlasu a rovnou by se živě vysílalo všem na odiv to, co se vám honí hlavou? To by asi pořádně zamíchalo vaším společenským životem! A přitom sama sobě neustále vysíláte naživo. Je vám v tom dobře, nebo vaše vysílání spíš připomíná epidemii toxických emocí? Na emocích a myšlenkách samo o sobě není nic špatného a dokonce i ty, kterým říkáme negativní, jsou v určitých chvílích funkční reakcí. Potíž je v tom, že se nám někdy zasekne smyčka – a negativní myšlenky a emoce v nás zacykleně krouží, prostě jsme si na ně zvykli jako třeba na kouření. Jen nával strachu vyplaví více než třicet různých hormonů a vyvolá tisíc čtyři sta tělesných a chemických reakcí! Naše tělo nevyhodnocuje, jaká situace JE, ale jaká si myslíme, že je. S nadsázkou lze říci, že k tomu, abychom odpouštěli, existují zdravotní důvody, jinak v nás vypukne emoční epidemie.
