1. V pravěku si lidé motali kožešiny kolem pasu a egyptští faraoni se už do sukní zamilovali natolik, že si je nechávali zdobit – převážně zlatem a drahými kameny.
2. Ve středověku vládl trend suknic (dlouhých halen z vlněných tkanin), které nosily ženy, ale i muži. Těm tenhle oděv mimo jiné usnadňoval chození na toaletu…
3. V druhé polovině 16. století se ve Španělsku zrodila dámská móda upjatých šatů s okružím, těsným, do špičky vybíhajícím živůtkem a hladkou sukní. Její perfektní tvar zařizovala krinolína – spodnice vyztužená dřevěnými nebo kovovými obručemi, která ji spolu se spodničkami podepírala. Přitom dosahovala obřích rozměrů a formovala se do tvaru koše, kupole, kužele, kalichu či oválu.
4. Barokní sukni představili poprvé na francouzském dvoře. Byla barevná, měla zvonovitý tvar a hlavně: zrušila krinolíny! Navíc se tehdy sukně vrstvily, a to mininálně dvě přes sebe – vrchní se přitom ve středu rafinovaně rozstřihla, aby odhalila tu spodní. Odvážnější majitelky jich oblékly klidně až devět!
5. V roce 1718 se v jednom pařížském divadle objevila dáma s nádherně zdobenou, ovšem dost nepraktickou sukní, kterou ještě nafukovala konstrukce. Takhle vyparáděná dotyčná sklidila obdiv všech přítomných! A krinolína se díky tomu vrátila, aby zažila svůj vrchol. Ženám tak ani trochu nevadilo, že se v takové sukni nedá chodit či sedět a do dveří v ní musejí vcházet pouze bokem. Pro jízdy kočárem sloužila dokonce speciální skládací krinolína.
