13. května 2013
Ta holka je jak z cukru, říkávaly naše babičky. Dejte si ale pozor, aby z vás, cukrové panenky, nebyla za chvíli panenka tuková. Cukr totiž má jistě pár dobrých vlastností, ale bohužel napomáhá ukládání tuků. Sledujte pečlivě, co jíte...
1 / 2

Potřebujete ze zdravotních důvodů zhubnout, ale nedaří se vám, máte v rodině větší výskyt onemocnění srdce nebo odpovídáte za stravu někoho s těmito potížemi, pak vám následující informace v ledasčem otevřou oči. Nedávno na Slovensku patnáctiletého českého hocha uštkla zmije. Chlapec prohlásil, že kdyby věděl, že ho had může uštknout, nikdy by se ho nesnažil chytat do ruky. Jak je možné, že to nevěděl? Odpověď je jednoduchá: nežije se zmijemi. Je vzdálen kdysi běžnému životu v přírodě, a co mu o ní není zvlášť zdůrazněno, mu může snadno uniknout.

Právě tak vy jste v dnešní době více vzdálena přípravě potravin, které jíte. Rizoto si doma ohlídáte, ale nemůžete docela přesně vědět, z čeho všeho jsou namíchány třeba vaše oblíbené ovocné jogurty, limonády  nebo třeba kečup. Dietologové vás už upozornili, že si stejné druhy potravin můžete pořídit s různým obsahem tuku a že nižší obsah tuku se vám vyplatí. Místo majonézy si tedy do salátu poučeně dáváte bílý jogurt a do pomazánky odtučněný tvaroh. Jenže co ušetříte na tucích, často zbytečně přijmete v cukrech. Kdyby vám někdo večer před oči nasypal hromádku cukru, kterou jste za den přijala, možná byste zírala, kde se to vlastně vzalo. Vždyť si sama neosladíte ani čaj! A proč by vás vlastně měl nadbytečný cukr v potravě zajímat?

Proč je cukr zloduch
V neděli ráno se váš přítel odhodlal k velké akci. Na jedné pánvi mu syčí škvařící se slanina, na druhé pobíhají míchaná vejce. Všechno dohromady voní skvěle. „Dáš si taky?“ zeptá se. A vy, ačkoliv byste se do jeho bohatýrské snídaně s chutí zakousla, odmítnete a zodpovědně si připravíte misku ovocného müsli s mlékem a sklenici džusu. Vybrala jste si ale opravdu tu zdravější a dietnější variantu? Kdyby váš drahý nahradil slaninu šunkou, sní méně kalorií než vy a ještě se může zahryznout do nádherně křupavého toastu!

Když spořádáte porci zmrzliny nebo tabulku čokolády, tělo vyplaví do krve řádnou dávku inzulinu. Ten sice má pár dobrých vlastností, jenže zároveň napomáhá ukládání tuků. Podporuje totiž přeměnu energie z cukrů do nafouklé pneumatiky kolem pasu. Jednoduše řečeno, tělu dá větší práci zpracovat sušenku, která obsahuje tuk i cukr, než sýr, který se spokojí s tukem. Cukr se navíc dokáže v potravinách mazaně skrývat. Používá se často jako konzervant, tedy látka, díky které má potravina delší trvanlivost. Věděla jste například, že do kečupu se přidává o osm procent víc cukru než do zmrzliny? Spousta potravin také obsahuje přírodní cukry. Ty vás ale nemusí znepokojovat, protože jsou většinou provázené celou škálou prospěšných živin. Problém tkví v tom, že tělo nedokáže rozeznat ty dobré, přírodní cukry od těch přidaných.

1 / 2