2. dubna 2013
Malá hádanka: Lék to sice není, ale dokáže vás uzdravit. Co to asi je? Správně, placebo!
1 / 2

Když Marilyn Monroe rozbolela hlava, lékař ji mohl beztrestně odbýt jahodovým bonbonem ve tvaru aspirinu. Až do poloviny šedesátých let minulého století totiž američtí lékaři běžně používali k léčbě svých pacientů placebo. Tedy „lék“, který vypadá jako kterákoli jiná pilulka, čípek nebo injekční stříkačka, ale neobsahuje žádné účinné látky. Jenže mozek umí mocně čarovat, takže pokud pacienti uvěřili, že užívají skutečnou medicínu, často se jejich obtíže zmírnily, nebo dokonce zázračně zmizely. Dnes se sice placebo jako oficiální léčivo předepisovat nesmí, ale to neznamená, že se jeho účinek nepoužívá. Čím více věříte v léčbu, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že bude skutečně úspěšná. O takovém malém zázraku by mohla vyprávět třicetiletá kadeřnice Daniela, která několik let trpěla nezvladatelnou únavou. „Skoro jsem nemohla vycházet z domu, neustále jsem zívala, zavíraly se mi oči,“ svěřuje se. Pak dostala nabídku, aby se zúčastnila klinické studie nového přípravku proti únavovému syndromu. A vyléčila se. Nic zvláštního, pomyslíte si, jenomže Daniela patřila do takzvané kontrolní skupiny. Tedy mezi lidi, kteří místo testovaného přípravku užívali zcela neškodné placebo!

„Prosím raději červenou!”
Z výsledků vědeckých experimentů vyplývá, že placebo zabírá na celou třetinu lidí. Dokáže potlačit bolest, zvýšit tlak, zlepšit astma, likvidovat vyrážky, dokonce i vyléčit rakovinu. Přitom nemá žádné vedlejší účinky a nelze se jím předávkovat. V podstatě jde o nejlevnější a nejbezpečnější léky na světě. Pokud v těle existuje cosi jako samoléčitelská schopnost, pak ji díky placebu můžete probudit. Jinak by miliony lidí neutrácely tučné balíky peněz za léčitele, vitaminy, bylinkové odvary, masáže, potravinové doplňky, slunce, mráz, lásku a hypnózu. Některé z alternativních metod lidské zdraví prokazatelně ovlivňují. Jiné ne. Spojuje je, že v mnoha případech pomáhají. Ale aby nedošlo k mýlce: Placebo efekt se rozhodně neprojevuje jen v alternativní medicíně.

„Efektivnost jakéhokoli léku z jedné poloviny určuje obsah účinných složek a z padesáti procent způsob, jakým ho lékař nebo někdo jiný pacientovi podá. Musí se trefit do způsobu klientova myšlení, zahrát na jemu blízkou strunu. Zarputilého jogína a zastánce zdravé výživy třeba potěší, dostane-li lék s obsahem přírodních výtažků, a bude mu důvěřovat více než čistě chemické směsi. Naopak ženě, která hltá vědecké pořady, zase víc pomůže vědomí, že na tvorbě léku pracoval tým špičkových odborníků. Pravda musí být podána tak, jak ji potřebuje dotyčný klient slyšet. V tomto směru dokáže hodně reklama,“ vysvětluje psycholog Leoš Horák z Regionálního institutu pro duševní zdraví v Plzni.

Záleží dokonce i na vzhledu léku. Z pokusů farmaceutických firem třeba vzešlo zjištění, že na úzkost nejvíc zabírají zelené tablety a nejméně žluté, i když obsahují úplně stejné látky. Nebo že lidé spojují rudé tablety s léčbou onemocnění srdce a oranžové s kožními chorobami. A ještě jeden příklad: Díky zářivé krabičce, vysoké ceně a mohutné reklamní kampani se výrazně zvedl prodej nurofenu, léku proti bolesti. Ačkoli má úplně stejné složení jako ibuprofen nebo ibalgin, pětkrát levnější a taktéž volně prodejné tablety! Lidé ovšem začali věřit, že nurofen působí silněji. Při nákupu  léků nebo vitaminů se proto raději poraďte s lékárnicí. Ptejte se přímo: „Neexistuje výrobek stejného složení, ale levnější?”

1 / 2