1. Výraz sauna pochází z finštiny. Označuje doslova „dům s možností lázně, pro kterou je vzduch ohříván pecí“. Na některých místech Finska se dodnes dodržuje stará tradice, při níž se nevěsta musí před obřadem důkladně vysaunovat. Ovšem nejstarší teplovzdušnou lázeň, která připomínala saunu, odkryli archeologové ve vykopávkách města Móhendžó-Daró na řece Indu. Byla postavena už okolo roku 2500 př. n. l.
2. Příjemnému nahřátí těla holdovali už američtí indiáni v předkolumbovské éře. Jenže v kapku vylepšené formě, než znáte vy teď: Pocení totiž kombinovali s masážemi a u žen dokonce sloužilo jako příprava k porodu!
3. Slavná ruská carevna Kateřina II. vydala příkaz, který ukládal všem vlastníkům veřejných lázní, aby zřizovali prostory zvlášť pro ženy a pro muže. Do saun pro dámy měli přístup jenom lékaři a obsluha. A ještě malíři – ti tu nejdřív ženské tělo omrkli, aby ho pak na plátně věrně zvěčnili.
4. První evropská sauna vyrostla v Paříži na břehu Seiny. Pro své granátníky ji nechal zbudovat Petr Veliký v roce 1718. Češi se mohli saunovat poprvé až v roce 1936! Pokud jste saunování propadla i vy, určitě vás bude zajímat, že existuje mezinárodní soutěž: účastníci sedí vzpřímeně v sauně, ve které se udržuje teplota kolem 110 stupňů Celsia. Vyhrává ten, kdo saunu opustí jako poslední. Ovšem bez cizí pomoci! Mimochodem, pravidelně vítězí Finové.
5. Pravidelná návštěva sauny vyplavuje do krve endorfiny, zvyšuje odolnost organismu proti nemocem a celkově pročišťuje tělo. Navíc zlepšuje hormonální funkce, takže může pomoct třeba těm, které nemůžou přijít do jiného stavu.
12. října 2017 12:00, aktualizováno
25. března 2019 17:50
