Ne vždy tomu úplně rozumíme, protože nás neláká vidět do tohoto tématu hlouběji, a celá věc tak pro nás může být jen vágní informace, které věříme, protože se všude píše, a tak v dobré víře nakupujeme potravinové doplňky s antioxidačními účinky. Pojďme si na problematiku antioxidantů posvítit. Že jste na gymplu nenáviděla elektronovou chemii? Nevadí! Třeba to byla chyba nudného nebo zapšklého profesora, který vám tohle téma dokonale znechutil. My budeme vlídnější.
Trocha teorie...
Začneme temnější stránkou dramatu „Radikálové vs. Antioxidanti“. Volné radikály v něm hrají roli padouchů. Do těla se dostávají jednak z vnějšku – špatné životní prostředí, vzduch, který dýcháme, voda, kterou pijeme, potraviny, které jíme, cigarety, které kouříme... Volný radikál je takový malý „nenasyta“ – je to nenasycená molekula, která se ráda „vetře“ a naváže na jinou sloučeninu, čímž ji změní. Je tak reaktivní, protože má nepárový elektron, jinými slovy má vazebnou ručičku volnou a hledí se honem rychle s někým spojit. V přítomnosti kyslíku se na místo tohoto „plonkového“ lichého nepárového elektronu okamžitě naváže kyslíková molekula, a tak vzniká radikál, který se snaží ukrást z jiné sloučeniny chybějící elektron. Když se mu to někde podaří, z této oběti se kvůli chybějícímu elektronu stane jiný volný radikál, protože má zase lichý počet elektronů. Tato řetězová reakce je přerušena buď vazbou dvou radikálů na sebe nebo reakcí s antioxidantem!
Antioxidanty jsou látky, které uvolňují kyslík na potřebném místě v prospěšné formě, a tím zabraňují vzniku škodlivých volných radikálů a neutralizují je. Okysličují buňky v celém organismu tak, že na sebe váží vodu a uvolňují kyslík. Nemocné buňky v poškozené tkáni jakéhokoliv orgánu přijímají antioxidanty ve zvýšené míře. Když je v těle porušena rovnováha a volné radikály převládají, vzniká oxidační stres a tyto látky mohou působit jak lokální, tak celkové poškození těla, volné radikály poškozují biomolekuly. Vznikají kvůli nim karcinogenní sloučeniny, mohou i za mutace DNA...
