Dlouho se tvrdilo, že jestliže si dáte hamburger a hranolky, vaše pleť to ani nepozná. Výzkumy ovšem ukazují, že strava pokožku výrazně ovlivňuje. Své zkušenosti v tomto směru má i osmadvacetiletá ekonomka Klára. „Vím, že když si dopřeju čokoládu nebo broskve, druhý den se mi zhorší atopický ekzém a akné. Tak si na ně raději nechám zajít chuť.“ Třiatřicetiletá kurátorka Katarína její slova potvrzuje: „Lékař mi předepsal dietu kvůli zdravotním problémům a po dvou týdnech mi bylo nejen lépe, ale navíc se mi krásně vyčistila pleť.“ Co tedy máte udělat?
Vaši dietní trenéři: Křováci a pralidé
Hypotézu, že na vašem obličeji je vidět, co jíte, potvrzuje také výzkum domorodých kmenů v Paraguayi a na ostrovech u Papuy-Nové Guiney. Ať vědci hledali sebevíc, nenašli na jejich kůži jediný pupínek. Důvod? „Jejich potravu tvoří téměř samé proteiny, ovoce a zelenina,“ tvrdí profesor Coloradské státní univerzity Loren Cordain.
Tento odborník studuje pravěkou stravu a svá zjištění ověřuje na kmenech žijících dodnes co nejpřirozenějším způsobem. Pračlověk se podle něj více než dva miliony let živil hlavně masem divokých zvířat, ovocem a zeleninou. Jeho „dieta“ měla vysoký podíl proteinů a nízký obsah sacharidů a tuků. Tento stav se změnil docela nedávno – někdy před 5000 až 10 000 lety, kdy se od lovu a sběračství přešlo na zemědělství.
V potravě tak postupně přibývalo sacharidů, na něž nejsou naše těla geneticky stavěna, a chovatelé a pěstitelé se stali mnohem náchylnějšími k nemocem než jejich předchůdci. Známý americký odborník na výživu Robert Crayhon upozorňuje, že během posledních čtyřiceti let se za zdravou považovala strava bohatá na sacharidy s menším obsahem tuků a proteinů. Nyní ale stále více lékařů tvrdí, že je třeba snížit především podíl jednoduchých sacharidů a zvýšit příjem vlákniny. Tato zjištění potvrzuje i lékařka Eva Brunerová.
Podle ní je ovšem nutné uvažovat o individuálních potřebách každého člověka a brát v úvahu, že někdo si „od přírody“ libuje v biftecích, zatímco jiný v kedlubnách. Zlatou střední cestu podle ní představuje vyvážená strava složená ze 65 % polysacharidů (tedy složitých cukrů, hlavně z celozrnného pečiva, ale i z ovoce a zeleniny), 20 až 25 % proteinů a 10 % tuků (především tuků rostlinných, živočišným se raději vyhýbejte).
