1. Pončo podle archeologů oblékali už původní obyvatelé And, a to v období zhruba kolem roku 500 př. n. l. Bylo utkané z bavlny a hřálo třeba během výprav do vedlejších osad. Silnější a delší varianta zase posloužila jako teplý úbor na delší jízdy na koních, pončo sloužilo i jako oděv při práci na poli.
2. Do Evropy přivezli ponča španělští dobyvatelé. Španělkám se tenhle svršek zalíbil natolik, že ho přetvořily i do podoby krajkového přehozu přes hlavu a prsa. Říkalo se mu mantila. Hrdou propagátorkou trendu se v 19. století stala Isabela II. Po královnině smrti se ale mantila téměř přestala nosit a začátkem 20. století byla k vidění maximálně na býčích zápasech, svatbách či o katolických svátcích.
http://gty.im/638166020
3. V polovině 19. století objevili pončo vojáci, kteří bojovali na drsných pláních amerického Západu. Během občanské války se stalo povinnou součástí výstroje obou znepřátelených stran (Severu i Jihu), přišlo totiž vhod jako pláštěnka i spacák. Před druhou světovou válkou armáda otestovala nové typy ponč v podmínkách džungle a světu představila lehčí materiály a kapuci, která se dala zapnout, a chránila tak obličej před dotěrným hmyzem. Německé vojsko se zase vytasilo se specialitou, pod níž se ukryli až čtyři lidi!
5. ledna 2018 12:00, aktualizováno
26. března 2019 9:21
