10. února 2018
Chcete se o sobě dozvědět opravdu všechno o své povaze a zjistit, jak jste na tom se zdravím? Naučíme vás číst nejen vaše soukromé duhové záření.

Stojíte v narvané tramvaji, militantní důchodce na pravoboku se vám snaží taškou obrousit lýtko a vy začínáte vidět rudě. Náhle vám přišlápne nohu další útočník. Chystáte se dát konečně svobodu všem vulgárním výrazům, které znáte, ale když se na agresora podíváte, odkudsi se vynoří závan náklonnosti. Místo rozzuřeného výstupu si s dotyčným vyměníte úsměv. Čím to? Proč zrovna s touhle osobou soucítíte? Ladí totiž spolu – vaše aury.

„Nikdy jsem nepatřila k lidem, kteří věří ezoterickým záležitostem. Před rokem jsem se nechala z legrace přemluvit kamarádkou a šla s ní k léčitelce, která dokáže cítit auru. Dlaněmi kroužila po mém těle a tvrdila něco o jakýchsi zablokovaných čakrách. Zůstávala jsem ledově chladná až do chvíle, kdy mi léčitelka začala podrobně popisovat nejen moji osobnost, ale především můj momentální stav i problémy, které řeším. Sedělo to tak dokonale, že jsem odcházela s pokorným úsměvem na rtech,“ popisuje svůj zážitek dvacetiletá studentka Tereza.

Podle vyznavačů duchovních nauk pracuje v lidském organismu více kanálů, kterými tělo přijímá informace, než jen pět notoricky známých tělesných smyslů. Jeden z nich představuje citlivé energetické vibrační pole. To obklopuje tělo a v každém okamžiku zachycuje vše, co se kolem něj hemží, ale čeho si vědomí v obvyklém stavu nevšímá. Této slupce se přezdívá bioenergetické pole, bioplazma nebo aura.

Experti, kteří se zabývají lidskou aurou, věří, že v tomto poli uchováváte své zkušenosti a zážitky ze současného i z minulých životů. Kdo v auře dokáže číst jako v otevřené knize, dozví se z ní ledacos o charakteru, vlastnostech, zdravotním stavu, duševním vývoji a duchovní podstatě jejího majitele. Schopnost cítit či dokonce vidět svoji auru máte i vy. Záleží jen na tom, jak hluboko jste ji pohřbila pod civilizačními vymoženostmi, které vaše mimosmyslové schopnosti požírají jako párek v rohlíku.

Napadlo vás někdy, odkud se vynořila rčení jako „zezelenal vzteky“ nebo „hlavou se mu honí černé myšlenky“? „Když lidé dříve žili podstatně více v kontaktu s přírodou, dokázali vnímat auru mnohem citlivěji než dnes my,“ tvrdí léčitelka Eva Marie Tománková. Tehdejší vesnický sedlák by se sice divil dnešním technickým vynálezům, ale podle všeho se mu dařilo zachytit záblesk barev v auře svého zuřícího souseda, jemuž právě oznámil, že mu omylem zabil prase.