Jsem zase sama! Kdo za to může?

První láska, první zklamání. Pak další vztah a rozchod. Stále dokola. Kde vlastně dělám chybu?

samota

být single

být sama

Sbalí si kartáček na zuby, pár ponožek a kravat a ostatně všechno, co mu říká pane, a bouchne dveřmi. Nebo opačný scénář. Naházíte všechny jeho věci do starého kufru a otevřete dveře. Výsledek je tentýž: zase sama. Roj myšlenek bzučí v hlavě a z nich se noří stále ta jediná: proč zase? Není to totiž poprvé. Jen důvody jsou jiné. Opravdu jiné? Nejsou jen převlečené do nového kabátku?

Ach ty geny
Dnešní svět přinášející tolik možností  k seznámení jako by zároveň svým tempem nabádal k nestálosti vztahů. Nakonec není den, aby periodika nepřinesla zaručené zprávy o opakovaném rozchodu té či oné hnězdy nebo politika. Vnímáme to jako součást každodenního života a vtipně komentujeme do chvíle, než se týž problém začne dotýkat nás.  V jádru jsme totiž geneticky vybaveni pro život v páru a sklon k tomu na nás působí bez ohledu na věk. Chceme jednoduše s někým žít, protože je fajn přijít domů a mít si komu vylít srdce nebo si nechat pofoukat bebíčko, protože nás den trochu skřípl.

Rozcházíme se
Rozcházíme se z nejrůznějších důvodů. Psycholog Jeroným Klimeš přirovnává partnerský vztah k jízdě na kanoi. Důvod, proč se loď potopí, převrátí nebo narazí, může být v tom, že někdo udělal chybu. Vědomě či nevědomě. Nebo je prostě jen kanoe stará. I vztahy se mohou přežít a najednou není nic, co by spojovalo. Naopak. Klimeš za skutečný partnerský vztah považuje ten, který je schopen přerůst v rodinu, respektive do reprodukčního cyklu.

Žádný jiný vztah tuto kapacitu nemá a jedná se o jakýsi polovztah. Patří mezi ně třeba studentské lásky a vztahy lidí ve středním věku, kteří jsou již nějakým způsobem zakotveni v rodinách předešlých a kteří i proces reprodukce mají již za sebou. Výběr nového partnera již svým způsobem předurčuje vztah buď k fungování nebo k zániku. Naše životní zkušenosti nám bez našeho vědomého přičinění vytvářejí jakýsi filtr, kterým své okolí při výběru potenciálního partnera důkladně prosíváme. Tento filtr je ona pomyslná červená nit, která nás všemi vztahy a rozchody provází.

Opakovaná zklamání tak často prožívají ženy, které mají na partnera neúměrné nároky. Pokud nějakého vůbec díky vysokým očekáváním naleznou. Protipól – přílišné slevování z požadavků na náš ideál – přináší stejné výsledky. Možná v síti uvízne více rybek, ale jsou to ty mdlé, a časem pak vyjde najevo, že vám protějšek v této podobě nestačí.

Autor: Style
Rubrika: Láska