Před časem Pavla zabalila pár knih, kolečkové brusle a vypravila se do Francie – možnost stáže na pařížské univerzitě v oboru romanistiky a přírodních věd znamenala splněný sen. Zabydlela se v podnájmu a brzy se stala téměř dalším členem rodiny. Studium, láska, zábava. V osmadvaceti odjížděla jako rozverná slečna se zájmem o numerologii, léčivé kameny a éterické oleje. Za rok se vrátila bohatší o setkání se zlem v čiré podobě. Poznala, co dokáže černý mág – nešťastná bytost, chycená do tenat vlastní moci.

„Pozor – jsem telepatka!“
„Líbali jste se, pak ses jí probíral rukou ve vlasech, na jednom z nich se udělal uzel a spadl sem vedle květináče. Já tu byla s vámi.“ Pavla ukazuje dlouhý černý vlas se zřetelným uzlíkem. Mladík se zmateně škrábe na hlavě. Tou dobou se přece musela toulat po Čechách – tisícovku kilometrů od jeho pařížského bytu. Že by přítelkyně ze středu Evropy ovládala triky pohádkových čarodějek, ho ani nenapadlo. „Ezoterika mě vždycky zajímala,“ svěřuje se Pavla, „ale zvláštní schopnosti se u mě začaly objevovat až ve Francii. Dokázala jsem vidět zvířata schovaná v úkrytech, rentgenovýma očima jsem pronikala do vnitřní struktury hmyzu. Přemístit o prázdninách svou žárlivou mysl do pařížského bytu, kde jsem bydlela s Michelem a jeho rodiči, mi šlo docela snadno. Stačilo jen silně se soustředit a vzápětí jsem prolétávala známými pokoji a dokázala zaostřit na sebemenší detaily. Tehdy jsem si poprvé uvědomila obrovské možnosti, které v člověku dřímou.“ Jenže první probuzení skrytých sil znamená vstup do neznámého světa. Pavla byla zvědavá a nezkušená. Když ji spolužačka pozvala na přednášku svého duchovního učitele, ředitele institutu energologie, zavětřila dobrodružství. Nakonec jen těsně minula smrt.